První kontrola čísel účtů, na které směřují odesílané platby, nastává už ve vaší bance. Není to tak, že by měli seznam všech čísel účtů u konkurence, je to možné mnohem snadněji. Deset let stará vyhláška tehdejší Státní banky československé totiž ukládá všem bankám, aby při konstrukci čísel účtů používaly kontrolu na tzv. modulo 11. To je relativně (záleží na tom, jak máte rádi matematiku) komplikovaný algoritmus výpočtu tzv. kontrolní číslice. Používání modulo 11 není jen české specifikum, čísla účtů se podle něj konstruují i v řadě jiných zemí. Kromě čísel bankovních účtů funguje tento algoritmus i u čárkových kódů, rodných čísel (tam jde také o modulo 11), specifických kódů u spořitelního sporožira (modulo 10), ISBN kódů u knih a dalších podobných identifikátorů.
Většina překlepů, přesmyček a jiných obdobných omylů poruší pravidla modulo 11 a vůbec by neměla být bankou odeslána (platba je kontrolována už při zadávání do systému). Největší riziko v tomto směru hrozí, když se spletete v kódu banky. Pokud je totiž chyba jen v něm, pak číslo účtu správně - splňuje kontrolní součet - a platba odchází. Stále ale existuje jistá pravděpodobnost, že ono číslo nebude v cílové bance existovat, různé banky totiž používají rozdílné délky čísel účtů. Pokud ani tato možnost nevyšla jdou peníze na účet někomu jinému. To se stane také v případě, že se v čísle překlepnete tak dobře že splníte modulo 11. Taková situace je určitě nepříjemná, ale rozhodně ne neřešitelná.
Obecně banky doporučují obrátit se na svou pobočku a požádat ji o zprostředkování žádosti o vrácení platby. Ta většinou proběhne formou doporučeného dopisu s doručenkou zaslaného neoprávněnému příjemci. Je pravděpodobné, že většina šťastlivců v takovém případě prostě pošle peníze zpátky. Ti ostatní, kteří na takovou výzvu nereagují, se ale nemusí radovat dlouho. Banka je vám totiž povinna sdělit, kdo je neoprávněným příjemcem vašich peněz, a to i bez jeho souhlasu (§ 36, odst. 6 Zákona o bankách, musíte pouze prokázat, že jste utrpěli škodu, což je v případě, že jste přišli o peníze, neoddiskutovatelné). Zjištění příjemce není zadarmo, například v ČSOB si za to účtují 305 korun. Odhaleného šťastlivce pak můžete kontaktovat sami, nebo se obraťte na policii. Zadržováním omylem zaslané platby se totiž dopouští trestného činu zatajení věci (§ 254 trestního zákona), čímž se vystavují riziku peněžitého trestu nebo vězení. Samotná tato skutečnost by měla většinu neoprávněných příjemců přimět k tomu, aby peníze vrátili. U těch s kterými ani to nepohne to budete bohužel muset nechat až na rozhodnutí soudu.