Bránice je silný sval, který odděluje hrudní dutinu od břišní dutiny a který při nádechu zvětšuje objem hrudní dutiny. Aby vznikl zvuk škytnutí, musí být při křečovitém stahu bránice současně uzavřená oblast hrtanu. Příčiny zejména silného a dlouhodobého neovladatelného škytání bývají vyvolány jakýmkoliv druhem dráždění kdekoli v oblasti bránice či v jejím bezprostředním okolí. Nejčastěji to způsobuje náhlé přeplnění žaludku, tenkého střeva, nebo záněty v oblasti dolní části jícnu, horní části žaludku, patologické procesy v oblasti srdečníku, v oblasti poplicnice, metastázy zasahující bránici a podobně. Vzácněji vyvolává zejména dlouhodobé škytání uskřinutí patřičných nervů vycházejících z hrudní části míchy, které ovlivňují hlavní dýchací sval v jeho pravidelné funkci.
Léčba škytavky je často dosti svízelná. Jestliže jde o škytavku, která je krátkodobá a nevyčerpává jedince, pak je vhodné se zhluboka nadechnout, silně zadržet dech a při tom v duchu počítat do deseti až dvaceti, co nejdéle vydržíme. Takto působíme protikřečově na brániční sval. Jinému dobře pomůže kloktat ještě před cítěným vznikem škytání osolenou vodu, podle libosti buď teplou nebo studenou. Někdy může být škytání psychogenního původu, potom pomůže náhlé plácnutí do zad, nejlépe do dolní části mezi lopatky. Jindy pomůže dát kostku ledu za límec, a podobně.
Proti škytavce působí mátový či meduňkový čaj. Lékaři doporučují inhalovat vyšší koncentraci oxidu uhličitého, v praxi to znamená dýchat několik minut do papírového sáčku. Lékař předepisuje v zoufalých případech trankvilizéry (chlorpromazin) či určité homeopatické léky (Cuprum metallicum).