Nemocenské (a ostatní dávky nemocenského pojištění) se stanoví z denního vyměřovacího základu. Ten se zjistí následovně: Započitatelný příjem, tj. veškerý hrubý příjem (mzda, plat, odměna) podléhající odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období, se dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.
Rozhodným obdobím je kalendářní čtvrtletí, které předchází kalendářnímu čtvrtletí, v němž vznikla pracovní neschopnost. Jestliže pracovní neschopnost vznikla v kalendářním čtvrtletí, v němž zaměstnanec vstoupil do zaměstnání, je rozhodným obdobím doba od vstupu do zaměstnání do konce zúčtovacího období bezprostředně předcházejícího zúčtovacímu období, v němž vznikla pracovní neschopnost.
Pokud pracovní neschopnost vznikla v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec vstoupil do zaměstnání, je rozhodným obdobím doba od vstupu do zaměstnání do dne bezprostředně předcházejícího dni vzniku pracovní neschopnosti.
Neměl-li zaměstnanec v rozhodném období započitatelný příjem, ačkoliv byl pojištěn, je rozhodným obdobím první zpětné kalendářní čtvrtletí, v němž měl započitatelný příjem. Není-li takové čtvrtletí nebo nelze zjistit rozhodné období podle uvedených pravidel, stanoví se nemocenské ze započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl za kalendářní den v měsíci, v němž vznikla jeho pracovní neschopnost.
Do rozhodného období se některé dny nezahrnují, aby nedocházelo ke snižování
denního vyměřovacího základu:
kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci, za které mu nenáleží
náhrada příjmu, včetně dnů, za které mu bylo poskytované nemocenské, podpora
při ošetřování člena rodiny a peněžitá pomoc v mateřství,
dny, za které zaměstnanci náleží náhrada příjmu při výkonu služby v ozbrojených
silách a civilní služby,
kalendářní dny před vstupem do zaměstnání a po skončení zaměstnání.
Denní vyměřovací základ se zjišťuje jen v té organizaci (u zaměstnavatele), kde je zaměstnanec v době vzniku nároku na nemocenské zaměstnán. Denní vyměřovací základ zjištěný při vzniku pracovní neschopnosti platí po celou dobu jejího trvání, a to i tehdy, přechází-li tato neschopnost do následujících kalendářních čtvrtletí.
Výše denního vyměřovacího základu není neomezená, nýbrž je limitována tak, že se část (do tzv. I. redukční hranice) započítává plně, z další (v pásmu mezi I. a II. redukční hranicí) 60% a k určité části (převyšující II. redukční hranici) se nepřihlíží. Plně se započítává příjem do 480 Kč (I. redukční hranice) a z částky 480 Kč až 690 Kč (II.redukční hranice) 60% (maximálně 126 Kč). K částce nad 690 Kč se nepřihlíží. Nejvyšší denní vyměřovací základ tak představuje 606 Kč.
Zjištěný denní vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Přesahuje-li částka I. redukční hranici (480 Kč), zaokrouhluje se až po provedení příslušné redukce.
Nemocenské činí pro dobu prvních tří kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti 50% denního vyměřovacího základu a od čtvrtého dne 69%. Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny (nejen za dny pracovní, nýbrž i za sobotu, neděli a svátky). Výše nemocenského za kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Návod výpočtu nemocenského
Denní příjem (denní vyměřovací základ) pod první redukční hranicí, tedy
nižší než 480 Kč.
Předpokládejme, že pojištěnec pobírá měsíční mzdu 9000 Kč. Jeho vyměřovací
základ je tedy 27 000 Kč (3x9000). Denním vyměřovacím základem je příjem
připadající na jeden den, neboli 27 000 : 92 = 293,47
Zároveň předpokládáme, že dotyčná osoba nebyla v rozhodném období práce neschopná, ani se ní nezměnila výše výdělku (nebo se výdělek sice změnil, ale činil v jednotlivých měsících třeba 8500, 8500 a 10 000 Kč, takže výše příjmu za příslušné kalendářní čtvrtletí zůstává i tak shodná).
Denní vyměřovací základ do 480 Kč se započítává plně, takže v našem případě k žádné redukci nedochází a bude po zaokrouhlení na celé koruny nahoru činit 294 Kč. Za první tři dny pracovní neschopnosti nemocenské činí 50% denního vyměřovacího základu, tedy 147 Kč (0,5x294). Za další kalendářní dny je to 69% denního vyměřovacího základu, tedy po zaokrouhlení 203 Kč (0,69x147). Nemocenské za 31 kalendářních dnů činí 6125 Kč (3x147+28x203).
Denní příjem mezi první a druhou redukční hranicí, tedy vyšší než 480 Kč
a nižší než 690 Kč.
Pojištěnec pobírá měsíční mzdu například ve výši 17 000 Kč, jeho vyměřovací
základ je tedy 51 000 Kč (3x17 000). Denním vyměřovacím základem je příjem
připadající na jeden den, čili 51 000 : 92 = 554,34.
Současně předpokládáme, že v rozhodném období nebyl práce neschopný, ani se mu nezměnila výše mzdy (nebo se mu sice měnila úroveň výdělku, např. v jednotlivých měsících činila 15 000 Kč, 16 500 Kč, 19 500 Kč, ale tak, že celkový příjem, tedy 51 000 Kč za kalendářní čtvrtletí, zůstává shodný).
Denní vyměřovací základ do 480 Kč se započítává plně, z částky od 480 do 690 Kč jen 60% a k částce nad 690 Kč se nepřihlíží. Takže zredukovaný denní vyměřovací základ se spočítá jako 480+0,6x(554,34-480)=524,60, což zaokrouhlíme na 525 Kč.
Za první tři dny pracovní neschopnosti bude denní nemocenské ,5x525=262,5, tedy 263 Kč. V dalších dnech 0,69x525=362,25, neboli 363 Kč. Nemocenské za 31 kalendářních dnů představuje 10 953 Kč (3x263+28x363).
Denní příjem (denní vyměřovací základ) nad druhou redukční hranicí, tedy
vyšší než 690 Kč.
Do třetice předpokládejme, že zaměstnanec pobírá mzdu 25 000 Kč měsíčně, nebo
třeba 20 000 Kč měsíčně plus čtvrtletní prémie 15 000 Kč. Vyměřovací základ
činí 75 000 (v prvém případě 3x25 000, ve druhém 3x20 000+15 000). Opět
předpokládáme, že pojištěnec v rozhodném období nebyl práce neschopný. Denním
vyměřovacím základem je příjem připadající na jeden den rozhodného kalendářního
čtvrtletí, tedy 75 000 : 92 = 815,21.
Denní vyměřovací základ do 480 Kč se započítává plně, z částky od 480 do 690 Kč pouze 60% a k částce nad 690 Kč se nepřihlíží. Takže zredukovaný denní vyměřovací základ se bude v tomto případě rovnat maximálnímu dennímu vyměřovacímu základu 606 Kč. Dojdeme k němu tímto výpočtem: 480+0,6x(690-480)=606.
Za první tři dny pracovní neschopnosti bude denní nemocenské 0,5x606=303, tedy 303 Kč. A v dalších dnech 0,69x606=418,14, po zaokrouhlení 419 Kč. Nemocenské za 31 kalendářních dnů dosáhne 12 641 Kč (3x303+28x419).