Obsah pracovní smlouvy, tj. zejména druhu práce a místa výkonu práce, lze změnit především dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Vyplývá to z ustanovení § 36 zákoníku práce, kde je vyjádřena zásada smluvní volnosti. Dohodou lze změnit i další ujednání, např. délku trvání pracovního poměru, rozsah nebo rozvrh pracovní doby atd.
Jestliže byla pracovní smlouva uzavřena písemně, musí zaměstnavatel provést písemně i její změnu. Zákoník práce nepředepisuje formu, jakou má být změna obsahu provedena. Písemně uzavřenou pracovní smlouvu lze také změnit ústní dohodou nebo konkludentně (skutečným výkonem práce), neboť nedodržení písemné formy změny nezpůsobuje její neplatnost, ale jde o porušení právních předpisů ze strany zaměstnavatele, za které mu úřad práce může uložit pokutu.
Pokud zaměstnanec nesouhlasí s převedením na jinou práci, přeložením do jiného místa výkonu práce atd., musí před samotným jejím výkonem dát jednoznačně najevo nesouhlas se změnou pracovní smlouvy. Jestliže zaměstnanec před převedením dá výsledně najevo, že s převedením na jinou práce nesouhlasí, a tuto práci přesto vykonává, neznamená to, že k tomuto převedení dal konkludentně souhlas.
Převést zaměstnance bez jeho souhlasu na jinou práci lze jen ve výjimečných případech stanovených zákoníkem práce v § 37. Je nutné rozlišit převedení v rámci pracovní smlouvy a mimo rámec pracovní smlouvy.
Převedení na jinou práci v rámci pracovní smlouvy:
V rámci sjednaného druhu práce může zaměstnavatel převést zaměstnance
operativně na jinou práci kdykoliv podle svých provozních potřeb. Musí se však
jednat o převedení na jinou práci podle pracovní smlouvy.
Jestliže je v pracovní smlouvě sjednán druh práce - zedník, pomocný dělník, může zaměstnavatel bez souhlasu zaměstnance přidělovat práci zedníka i pomocného dělníka. V tomto případě totiž zaměstnanec dal souhlas s přidělováním těchto prací při podpisu pracovní smlouvy.
To ovšem neznamená, že by vůbec se zaměstnancem neměl jednat, naopak, i v tomto případě je vhodné vysvětlit důvody převedení a přesvědčit ho o nutnosti tohoto opatření.
Převedení na jinou práci mimo rámec pracovní smlouvy:
Zaměstnavatel může zaměstnance bez jeho souhlasu převést na jinou práci než tu,
která byla sjednána v pracovní smlouvě, jen ve výjimečných případech
stanovených v § 37 zákoníku práce.
V pracovní ani v kolektivní smlouvě nelze platně dohodnout další důvody převedení. Je logické, že musí být stanoveny případy, kdy zaměstnavatel má možnost převést zaměstnance na jinou práci, i když s tím zaměstnanec nesouhlasí, například ze zdravotních důvodů.
Při převedení mimo rámec pracovní smlouvy je dále nutné rozlišit případy, kdy zaměstnavatel musí zaměstnance převést (ustanovení § 37 odst. 1 písm a) až f) zákoníku práce), a případy, kdy může zaměstnance převést na jinou práci (ustanovení § 37 odst. 2 a 4 zákoníku práce).