Snažíme se získat nové nebo případně lepší zaměstnání, a nevíte jak na to? Možná jste se již setkali s grafologií, která je v poslední době často využívána při výběru povolání nebo vhodného studia nejen v personalistice, ale také soukromými osobami, které chtějí vyhotovit grafologickou analýzu pro vlastní potřebu. Chtějí se lépe poznat a orientovat se sami v sobě, protože tak jsou schopni zjistit svůj přesný životní směr.
Lidé se často domnívají, že grafolog zkoumá pouze písmo. Ve skutečnosti je k rozboru rukopisu často třeba analyzovat i kresbu. Mnozí z vás, kteří jste již nějaký takový přijímací pohovor absolvovali, víte, že jste kreslili například strom, postavy, ale i jiné obrázky.
Rozbor písma by totiž měl být doplněn dalšími metodami. Záleží totiž také i na možnostech vývoje zaměstnance, na zjištění jeho rezerv a dalšího rozvoje osobnosti. Můžeme také zjišťovat, jaké má člověk další možnosti seberealizace a uplatnění v konkrétních podmínkách, či posuzovat, které oblasti je možné ještě více rozvíjet a které jsou málo využívány.
Takový postup používáme také při zkoumání rukopisu mladistvých, kteří se připravují na své, často celoživotní povolání a pomáháme jim s výběrem studia.
Pokud je k dispozici dostatečné množství písemného materiálu, který pochází z různých období pisatelova života, lze velmi dobře posoudit předpokládaný vývoj.
Pokud má podnik zájem vést své zaměstnance, pomáhat jim v jejich rozvoji, může grafolog účinně pomoci i při vytváření plánu kariéry jednotlivých pracovníků.
Práce grafologa je časově náročná a mnohdy není možné úplně do podrobností zkoumat každý rukopis, který je na inzerát při hledání místa poslán. Grafolog má za úkol v takovém případě roztřídit odpovědi a na jeho doporučení bývají potenciální zaměstnanci zváni k pohovoru a k dalšímu výběrovému řízení. V písmu se objeví mnoho informací, ale grafolog sděluje jen ty, na které byl dotázán a které se skutečně týkají výkonu povolání.
Kresebné techniky jsou zadávány až na základě výsledků analýzy rukopisu, která se provádí vždy ještě před přijímacím pohovorem. K dispozici je pak rukopis, který byl psán jako oficiální projev. Víme však všichni, že oficiálně se chováme, a tedy i píšeme, často jinak než v soukromém projevu.
Na veřejnosti jsme zvyklí stylizovat se do určitých rolí, snažíme se vypadat lépe, než jací jsme ve skutečnosti. Zaměstnavatel ale potřebuje mít jistotu, že zaměstnanec bude plnit jeho požadavky vždy, i když třeba nebude mít náladu. A to je právě úkolem grafologa, který na základě velmi jemných projevů v písmu, jež mnozí ani nezaregistrují, dokáže zjistit skutečnost, i v případě, že je rukopis stylizován a člověk se při psaní snažil o určitou úpravu.
Grafolog je schopen přesně poznat, jaký má osoba vztah k práci, jakou snese psychickou či fyzickou zátěž, ale i jaký má vztah ke svému okolí a jaká je jeho motivace k určité činnosti, jeho schopnosti nebo míru nepoctivosti apod.
Grafolog by měl mít o pisateli co možní nejvíce informací, aby z nich mohl vycházet - podobně jako lékař nejdříve sbírá informace, než stanoví diagnózu. Musí znát pohlaví pisatele, jeho věk, zdravotní stav, také vzdělání, které písmo vysloveně formuje, a také povolání, které dotyčná osoba vykonávala ve svém životě nejdéle. Případné současné zaměstnání také mívá vliv na písemný projev.
Na písmo má totiž vliv i profesionální deformace. Například:
- učitel je nucen celý život psát čitelně, i když to pro něj není přirozené,
- technici si zase vypěstovali písmo, které je psáno velmi často skriptem,
- lidé dlouhodobě pracující na počítači si odvykli běžné písemné komunikaci a
jejich písmo je tím také změněno,
- člověk manuálně pracující má těžkou ruku a v písmu se objeví značná tlak,
- k neobvyklým tvarům písma tíhnou vynálezci a umělci.
K rozboru by také neměl chybět autorův podpis, který je zkratkou osobnosti - dotyčný jím vlastně žádá ostatní, aby byl vnímán tímto specifickým způsobem.
Věk je také možné určit jen mentální, nikoliv fyzický a pokud je zjištěn rozpor, už i to něco o člověku poví. Zdravotní stav by měl být také znám. V písmu by projevy fyzické choroby mohl méně zkušený odborník zaměnit za projevy psychické. Písmo je detailně zkoumáno a choroba se v něm samozřejmě objeví. Přesnou lékařskou diagnostiku ale musíme nechat na odbornících k tomu určených.
Grafologie je metodou spolehlivou. Některé zdroje uvádějí až 80procentní spolehlivost, ale vždy záleží na osobnosti grafologa a na jeho zkušenostech, protože každá metoda je tak dobrá, jako ten, kdo ji dělá. A to platí nejen v grafologii.