Duše hluchoslepého člověka je hermeticky uzavřenou místností, k níž musí ostatní lidé najít klíč, a naplnit ji bohatstvím vědomostí, představ a citů. Práce s jedincem, který z nějakých příčin pozbyl současně sluch i zrak, je nesmírně namáhavá, zdlouhavá a navíc vyžaduje individuální přístup k takto postiženému člověku.
Jedním z několika způsobů, jak se domluvit s hluchoslepým, je psaní na ruku. Dříve se k tomuto účelu užívalo latinky nebo Braillovy abecedy. Nevýhodou těchto obou komunikačních prostředků je vedle zdlouhavosti to, že každé písmeno musíme vyjádřit několika pohyby, což vede často k nedorozumění. Hluchoslepý totiž mnohdy pokládá již první pohyb za samostatné písmeno.
Velkým pokrokem při vzdělávání hluchoslepých na celém světě bylo zavedení Lormovy dotekové abecedy. Skládá se z doteků různých míst na prstech a na ruce a z jednoduchých a dvojitých poklepů a čar na jednotlivé prsty nebo do dlaně hluchoslepé osoby. Každé písmeno je dáno jedním, zcela jasným pohybem. "Psaní" tímto písmem je velmi rychlé.
Autorem této abecedy je Hieronymus Lorm. Hluchoslepý básník, filozof a dramatik HIERONYMUS LORM (vl. jménem Heinrich Landesmann) se narodil 9.srpna 1821 v jihomoravském Mikulově jako syn židovského obchodníka a znalce hebrejské literatury. Jako patnáctiletý student gymnázia po těžké nemoci zcela ohluchl a dále se mohl vzdělávat již jen četbou. Přes svůj těžký osud začal brzy psát básně, povídky, novely i romány. Věnoval se také novinářství. Velmi aktivně se zapojil do boje proti Metternichově absolutismu. Aby unikl pronásledování policií, podepisoval své články pseudonymem Hieronymus Lorm. Latinské jméno Hieronymus si zvolil podle svatého Jeronýma, který žil opuštěný v poušti a důvěrně znal tíhu samoty. Lorm byla jeho oblíbená postava z románu anglického spisovatele Jamese. Tomuto jménu zůstal Hieronymus Lorm věrný až do své smrti, i když rakouská policie jeho totožnost po nějakém čase zjistila, a on se zachránil před zatčením útěkem do Německa. Po Metternichově pádu se do tehdejšího Rakouska-Uherska opět vrátil a usadil se v Badenu u Vídně, odkud redigoval "Wiener Zeitung". Od mládí trpěl očními potížemi, které vyvrcholily roku 1882 úplnou slepotou.
Díky své houževnatosti začal uplatňovat dotekovou abecedu, kterou sám vytvořil a sestavil již dříve, ale nepoužíval. Roku 1892 se odstěhoval ke svému synovi lékaři do Brna, kde napsal své hlavní filozofické dílo "Bezedný optimismus". Všechnu potřebnou literaturu mu psala jeho dcera Marie dotekovou abecedou na ruku. V Brně také 3.prosince 1902 zemřel ve věku 81 let a je pochován na židovském hřbitově v Brně-Židenicích.
Svá díla psal Hieronymus Lorm převážně v němčině, v češtině vyšly především básně a povídky v překladu Jaroslava Vrchlického. V roce 1910, osm let po jeho smrti, vydala dcera Marie Landesmannová brožuru s popisem jeho dotekové abecedy, která se rozšířila po celém světě a byla adaptována pro nejrůznější jazyky.
Zdeněk Sedláček, Chlum u Sedlčan 55, 262 93 Nalžovice