Římské právo označovalo slovem emancipace (doslovně "uvolnění na svobodu") tedy propuštění rodiny z otcovského poručnictví.
Asi před 200 lety se tento pojem začal jako politické heslo prosazovat v Evropě. Emancipace byla vztahována na určité skupiny, například na dělníky, otroky, ženy a mínilo se tím získání stejného sociálního, hospodářského nebo politického postavení jako u ostatních obyvatel určité země či oblasti. Ještě dnes se mluví o emancipaci určitých vrstev nebo skupin, například o emancipaci barevných obyvatel USA nebo o emancipaci homosexuálů, pokud jde o rovnost jejich právního a společenského postavení s ostatními.
Slovem emancipace se dnes označuje také schopnost jednotlivce k nezávislému, kritickému úsudku.
Velmi závažnou společenskou a sociální otázkou je dnes, podobně jako v minulosti, emancipace ženy, nyní však ve smyslu opravdové rovnoprávnosti ve všech oblastech života. Ženy dostaly v českých zemích aktivní i pasivní volební právo již v roce 1918, zároveň se vznikem republiky. V poválečných letech byly naprosto zrovnoprávněny i ve zbývajících oblastech společenského života. Bohužel, jak to však s opravdovou rovnoprávností ženy v naší zemi vypadá, ví každá žena sama nejlépe. Například dodnes při totožném pracovním zařazení má žena většinou nižší plat než muž.
Za socialistické éry našeho státu bylo dobrým tónem, že bylo u nás mnoho žen na vedoucích místech v obchodní oblasti. Dnes některé schopné ženy nesou nelibě opačné tendence západních firem, které na vedoucí místa svých společností upřednostňují muže.
Dnešní dospělí byli vychováni většinou ještě ve starém chápání rolí mužských a ženských. Bez námitek převzali výchovu a tradice svých rodičů.
Očekávají proto většinou od svého partnera, že se bude chovat typicky mužsky nebo žensky a převezme úkoly, které dříve patřily tomu kterému pohlaví. Většinou to jsou ženy, které se náhle vytrhnou ze svých odvěkých rolí a emancipují se.
Mnoho mužů nemůže pochopit, že se jejich žena snaží získat více samostatnosti a nezávislosti, pokládají zdůvodnění svých žen za nepravdu a domnívají se, že za tím vězí jejich soupeř. Na této snaze žen o emancipaci ztroskotal značný počet manželství.
Přitom jde jen málokdy o náhlou emancipaci. Téměř vždy tomu předchází dlouholetý vývojový proces, do kterého však partner nebyl vtažen. Mnoho žen totiž velmi rychle rezignuje, jakmile muž první rozhovory na toto téma přejde bez povšimnutí nebo je odmítá.
Tyto ženy pak hledají svoji cestu bez účasti partnera. Místo, aby partneři stáli v manželství bok po boku, dostávají se z nyní těchto důvodů proti sobě. Zde může pomoci návštěva v manželské poradně, případně společná psychoterapie obou manželů. Je pravidlem, že sebevědomí muži bez komplexů méněcennosti své ženy v jejich emancipačních tendencích nezřídka i sami podporují. Naopak muži, kteří jsou duševně nejistí, se často zcela duševně zhroutí pouze z toho, že jejich podnikající manželka vydělává více než oni. Takoví jedinci jsou pak často nuceni vyhledat nejen odbornou pomoc, ale jsou dokonce schopni rozvrátit i spokojené manželství.
Emancipace na pracovišti
Již v poválečných letech bylo u nás uzákoněno stejné postavení mužů a žen na pracovišti.
Ženy nesmí být v povolání diskriminovány pro svoje pohlaví a mají nárok na stejnou mzdu
jako muži, kteří vykonávají tutéž práci. Bylo jen otázkou ženy samotné, zda svoji
profesi hodlá s plným nasazením zastávat na úkor jiných životních rolí - péče o rodinu, ať již
o děti, manžela či své rodiče. V Německu například byly tyto emeancipační zákony až
v roce 1980. V Rakousku byl odpovídající zákon přijat o rok dříve. Ve Švýcarsku bylo
přijato zrovnoprávnění mužů a žen po plebiscitu teprve v roce 1981. Reforma švýcarských
zákonů, která musí platit pro emancipaci žen i pro všechny veřejné oblasti, však nebyla
dosud provedena.
Podporujte snahy o emancipaci
V partnerských vztazích se objevují problémy, jestliže se jeden ze zúčastněných partnerů
chce emancipovat. Dominující partner se pak často snaží tuto snahu překazit. Když se
partner, který se chce osvobodit, nakonec raději vzdá, dochází tím často k těžkému narušení
základů vzájemného vztahu. Emancipační snahy svého partnera byste proto měli spíše podporovat,
než jim bránit. Emancipovaný člověk je šťastnější, protože si může dokázat, čeho všeho je schopen
dosáhnout. A šťastný člověk může do partnerských vztahů i více přinášet.
Zdroj: www.doktorka.cz