Nervový negativní systém může být z různých příčin přiveden do nouzového stavu, který způsobí zmatek v srdečním a oběhovém systému. Při tom dojde ke krátkodobému zpomalení srdeční frekvence a k poklesu krevního tlaku. Současně se rozšíří žilní systém, a to často tak prudce, že dojde ke stavu, kdy se téměř žádná krev k srdci nevrací.
V mozku tím dojde nejdříve k nedostatku kyslíku a k rozvoji lehké, přechodné mdloby. K tomuto stavu dochází proto, že by mozkové buňky náhle přestaly normálně pracovat, spíše se jedná o účinnou sebeobranu mozku.
Mozek znamená, že pro udržení životaschopnosti svých nervových buněk nemá k dispozici dostatečné množství kyslíku a pokouší se proto zlepšit své prokrvení. To se daří nejlépe, když tělo zaujme horizontální polohu. Pokud omdlíme, tělo se vlastně v této poloze ocitne. Pak již srdce nemusí pumpovat krev vzhůru do mozku, nýbrž stačí, když oběh krve udržuje v jedné rovině. Když je mozek kyslíkem opět dostatečně zásoben, procitne postižený ze své mdloby.
Pokud však postižený ani po několika minutách nepřijde k vědomí, musíme přivolat lékařskou pomoc.
Špatná kvalita vdechovaného vzduchu je příčinou nedostatečného přísunu kyslíku do organismu - mnoho lidí v obchodním domě, nedostatečné větrání v místnosti snižuje množství kyslíku ve vzduchu. Při rychlém tělesném růstu dochází v některých případech k oslabování krevního oběhu a tím následně k nedostatečnému zásobení mozku kyslíkem. Proto bývají mdlobou relativně často postiženi hlavně mladiství v pubertě.
Záchvat mdloby bývá někdy vyvolán také prudkým úlekem, duševním otřesem nebo tělesným šokem, například při postříkání ledovou vodou. Mdlobami jsou ohroženi hlavně lidé duševně nestabilní, lekaví a citliví. U nich vede k omdlévání již nevelké rozrušení nebo pohled na něco odporného. Někteří lidé v pravém slova smyslu "jdou k zemi", jakmile vidí krev.
Konečně může mdlobu způsobit také příliš nízká hladina cukru v krvi. Tím bývají postiženi hlavně diabetici a lidé, kteří právě podstupují odtučnovací kúru. Když je v krvi rozpuštěno málo cukru, není dodatečně vyživováno srdeční svalstvo. I v tomto případě je mdloba ochrannou reakcí, která srdci ulehčí práci.
Mdloba je krátkodobá ztráta vědomí bez výpadku napětí svalů a obranných reflexů. Při bezvědomí dochází ke ztrátě jak obranných reflexů tak i napětí svalstva. To je také důvodem, proč v mdlobě nehrozí nebezpečí zadušení, na rozdíl od bezvědomí, při kterém vinou ochabnutí svalstva jazyka může jeho kořen zapadnout a ucpat dýchací cesty.
Mdloba může přesto přejít do bezvědomí a tak se stát stavem přímo ohrožujícím život. To se stává většinou v situacích, kdy postiženého nikdo při pádu nezachytí, a on nekontrolovaně upadne a udeří se hlavou o zem. Otřes mozku je vlastně přechodné období bezvědomí, nastávající po úrazu hlavy.
Jaká opatření musí být při mdlobě provedena?
- Kontrola životně důležitých funkcí.
- Usnadnění dýchání uvolněním částí oděvu (kravata, pásek kalhot).
- Zvednutí dolních končetin (zesílení zpětného toku krve k srdci). Využít jakékoli podložky.
- Co nejrychlejší přívod čerstvého vzduchu. Otevřít okna.
- Zavolání záchranné služby v případě, že mdloba trvá delší dobu.
Pokud včas umíte rozpoznat příznaky blížící se mdloby, můžete dokonce jejímu vzniku předejít. Vsedě na židli sehněte hlavu mezi kolena nebo se položte na záda a podložte si dolní končetiny tak, aby byly nad úrovní hrudníku.
Příčinou mdlob u dětí bývá stav úzkosti nebo hlad. Pokud však vaše dítě upadá do bezvědomí často, upozorněte na to vašeho dětského lékaře.
Důležité:
Po procitnutí mdloby není vhodné ihned vstávat. Postižený by to měl zkusit asi po 10 až 30
minutách. Nejdříve by se měl posadit na posteli nebo lehátku a teprve potom pomalu spustit
nohy na zem. V případě, že postižený stále pociťuje závrať, je potřeba ho nechat ještě
kratší dobu odpočívat.
Zdroj: www.lekarna.cz