Z organismu ptáků všech druhů může být na člověka přenesena takzvaná ornitóza (z řeckého ornis = pták).
Jedná se o těžkou infekční chorobu vyvolanou bakteriemi. Pokud je tato infekce přenášena papoušky nebo andulkami, říká se jí papouščí nemoc. Původcem je chlamydia psittaci (z latinského psittaci = papoušek).
Někdy může být infekce přenesena i lidmi mezi sebou. Aby podobným případům nemohlo dojít, musí být nemocní nejméně dva týdny izolováni a výskyt onemocnění musí být ohlášen příslušné hygienické stanici.
Pokud je infekce s jistotou prokázána, měly by být vyšetřeny i osoby žijící s postiženým ve společné domácnosti a ostatní lidé, se kterými se stýkal. Protože papouščí nemoc nemá téměř žádné naprosto typické příznaky, je stanovení diagnózy obtížné a onemocnění zůstává delší dobu neodhaleno. Je to způsobeno také tím, že projevy onemocnění jsou velmi podobné chřipkové infekci, tyfu nebo zánětu plic. Psitakózu nelze v žádném případě podceňovat, neboť v těžkých případech může u starších a oslabených lidí skončit dokonce smrtelně. Děti a mladí lidé mají naopak dobré šance na vyléčení.
Původcem papouščí nemoci jsou chlamydie (extrémně malé bakterie), které jako buněční parazité žijí v organismu ptáků. Nakažení jedinci pak šíří nemoc svými výkaly, prachem a roztoči, kteří se nacházejí v jejich peří. Ptáci sami nemusí nemocí trpět. Zvlášť ohroženi jsou chovatelé, kteří se nechají od svých ptáků "pusinkovat" nebo příliš nedbají na jejich hygienu.
Také divocí holubi ve městech mají na svědomí rozšiřování nemoci, žijí totiž většinou ve velkých hejnech, a původce papouščí nemoci se mezi nimi proto šíří snadno.
Je-li papouščí nemoc jednoznačně diagnostikována, je léčena antibiotiky tetracyklinové řady. Aby onemocnění proběhlo bez trvalých následků, musí pacient dodržovat přísný klid na lůžku.
Kromě antibiotik se při léčení podávají i léky proti bolestem a na zklidnění suchého kašle, který tuto chorobu provází. Pacient často užívá i psychofarmaka pro utišení vnitřního neklidu.
Preventivně by se měla při péči o ptáky v klecích dodržovat co nejpřísnější hygiena. Při sebemenším podezření na toto onemocnění je nutné papoušky ihned odnést na vyšetření k veterináři. Exotické ptactvo bychom měli zásadně kupovat v odborných prodejnách nebo u známých chovatelů. Rozhodně ne u různých podloudných prodejců, nabízejících často ptáky pašované, s podlomeným zdravím či dokonce nemocné.
Příznaky chřipkového onemocnění, horečka nejasného původu, bolestivý kašel, dále vykašlávání krvavých hlenů, většinou spojené s bolestmi hlavy a velkou sklíčeností, mohou být známkami papouščí nemoci. Většinou se asi bude jednat o normální nachlazení, ale chovatelé ptáků by měli jít pro jistotu k lékaři a svěřit se svým podezřením.
Pokud lékař na základě celkového vyšetření pacienta, při kterém se zaměří hlavně na vyšetření plic, vysloví podezření na psitakózu, odebere v každém případě pacientovi krev pro další vyšetření. Kromě doporučení k hospitalizaci na infekčním oddělení lékař většinou doporučí také klid na lůžku a předepíše tetracyklin a ostatní potřebné léky.
Choroba propukne mezi čtvrtým až osmadvacátým dnem po nákaze. Začíná pomalu necharakteristickými obtížemi: Objeví se teplota, někdy však také vysoká horečka, bolesti hlavy a svalů, zrychlení srdeční akce, kašel, někdy také krvácení z nosu, průjem a pocit velké žízně.
Po tomto jakoby chřipkovém začátku následuje zánět plic, v některých případech dochází k vývoji žloutenky, někdy dokonce k delirantním stavům. Horečka trvá nejméně tři týdny, poté zvolna, spolu s ostatními příznaky, ustoupí.
Důležité
Ptáci, kteří přenášejí papouščí nemoc, nemusí být sami nemocní. Pokud onemocní, jsou spaví a
slabí, nemají chuť k jídlu, trpí často průjmem a obrnami. Musí být léčeni zvěrolékařem
pomocí antibiotik. Chorobu je i u ptáků povinnost hlásit.
Příznaky
- Horečka
- Sklíčenost
- Bolesti hlavy a svalů
- Kašel
- Krvácení z nosu
- Průjem
- Žízeň
- Zánět plic
- Delirium
Zdroj: www.prozdravi.cz