Při chirofonetice vyslovuje terapeut nějakou hlásku a současně provádí odpovídající masážní tah. Tento tah napodobuje proudění vzduchu, které při artikulaci hlásky vzniká v ústech. Řekneme-li například hlásku L, zvedne se jazyk a dotkne se špičkou určitého bodu za horními řezáky. Vzduch proudí kolem obou stran jazyka a uniká ve dvou proudech z úst. Na těle se nachází místo, které tomuto bodu v oblasti úst organicky odpovídá. Nalézá se mezi lopatkami asi u čtvrtého hrudního obratle. Proto je třeba L táhnout tak, aby ruce toto místo objely a končily na pažích. Tyto tahy, které jsou vyčteny z proudů vzduchu, se provádějí pro různé hlásky na zádech, pažích nebo nohách. Tlak, teplo a tvar tahu, který se rytmicky opakuje, probouzí v pacientovi mnohem intenzívnější oživení hlásky, než když ji přijímá pouze uchem. Oba dojmy, přijaté uchem i kůží souznějí. Tím dochází k něčemu, co povzbuzuje vůli, k čemuž by ucho samo nemělo schopnost.
Jak vznikly formy chirofonetiky? Tvoření hlásek samo není ponecháno libovůli. Tvoříme hlásky tak, jak to vyžaduje řeč, zcela přesně. Kdyby tomu tak nebylo, pak bychom mluvili chybně. Základ chirofonetiky spočívá ve studiu proudění vzduchu při tvorbě hlásek. Toto proudění se přenáší odpovídajícím způsobem masážními tahy na tělo. Proto při každé hlásce proudí vzduch jinak: každá vyžaduje jiné charakteristické vedení tahu.
Všude v okruhu všeho živého panuje zákon, které Goethe objevil na rostlinných tvarech a Rudolf Steiner rozšířil na mnohé jiné oblasti života: Je to zákon metamorfózy. Goethe rostlinu pozoroval a srovnával tvary jejích listů, květů a plodů. Všiml si, že každý jednotlivý článek rostliny představuje přeměnu zeleného listu. Praforma listu objevovala se mu v proměně stále znovu. Nauka o metamorfóze je samozřejmě použitelná též na lidskou podobu a její funkce. Přitom se ukazuje, že existuje příbuznost mezi orgány, které jsou určeny k řeči a k celkové lidské organizaci. Mluvicí orgány - plíce, hrtan, prostor úst a nosu -tvoří něco jako malého člověka řeči, který tkví v ostatním těle. Stavba mluvicích orgánů je v principu tatáž jako stavba celého těla. V mluvicím organizmu je v podstatě ještě jednou obsaženo všechno to, z čeho se skládá celá tělesná konstituce. Například nacházíme myšlenku pohybu vpřed jak u nohou, tak u dýchání. Jazyk "kráčí". Nepohybuje se sice v prostoru, ale v čase, t.j. v rytmu slabik a slov nějaké řeči. Srovnáme-li na příklad anatomii organizace nohou a průdušek, ukáže se obměna těchto stavebních principů. Nahlédnutí do střídmosti zákona metamorfózovaného stavebního plánu dovoluje přenést tvorbu hlásky podle smyslu jako masážní tahy na tělo.
Chirofonetika byla vyvinuta na základě anthroposofické vědy o člověku Rudolfa Steinera (1861-1925). Původně byla myšlena pro děti, u nichž byl vývoj řeči značně zpožděn. Tyto děti nemluvily vůbec, nebo vyslovovaly jen málo hlásek, i když mluvící orgány i sluch byly v pořádku. Často chybí těmto dětem na základě poškození mozku podnět k řeči úplně. Může se stát, že si řeč okolí uvědomují méně intenzívně, nebo jim potřebné uvědomění vlastního pohybu řeči chybí. Cokoli může být také dalším důvodem zpožděného vývinu řeči.
V první řadě je nutné jak ukazuje zkušenost, dát dítěti impulz k napodobení řeči. Je-li schopnost napodobování ztížena, pak může být vzor jen zesílen. Přitom přejímá odpovídající návod a kontrolu ošetření matka, někdy též otec. Pomoc rodičů je užitečná v mnohém ohledu. Je jim poskytnuto něco, čím mohou být sami účinní. Mít postižené dítě přináší často utrpení celé rodině. Je možné to ale lépe snášet, může-li se den po dni pokračovat v něčem, co slibuje zlepšení. Terapeut nemůže nikdy dokázat tolik jako rodiče, jestliže denně, dokonce dvakrát nebo třikrát po několik minut, provádí ošetření. Pravidelně se dostaví znatelný úspěch asi po 3 měsících terapie, nejpozději po roce.
Některé děti začínají během ošetření mluvit samy se sebou, jiné začnou, mají-li pocit, že nejsou pozorovány, žvatlat nebo říkat slova. Většinou to není právě ta hláska, jíž bylo použito. Často se projeví mluvení zcela spontánně, jako kdyby se otevřela brána, jímž prochází hojnost slov. Teprve když se dostaví podnět k řeči, vycházejí najevo fyzická omezení řeči, jak to známe u dětí paretických nebo dětí postižených Downovým syndromem. U rizikových dětí začínáme s působením léčby co nejdříve, někdy už v prvních měsících života, a to nejen s ohledem na řeč, ale také proto, aby se podpořil celkový vývoj. To se osvědčilo v mnoha případech. V žádném případě to nemůže škodit, protože to nejlidštější, totiž řeč, přenášíme kůží na dítě.
V dnešní době se jistě pokládá za neobvyklé, popisujeme-li působení slovních hlásek, které by mohly, podobně jako léky, přispět k ozdravení. Kdyby Rurolf Steiner před více než 70-ti lety nezavedl léčivou eurytmii jako terapii s hláskami, byla by tato myšlenka zcela nová. Chirofonetika se však zcela podstatně odlišuje od eurytmie v jednom, a to zejména v tom, že v případě chirofonetiky je pacient navenek v klidu, při eurytmii je však v pohybu. Za druhé se liší co do vzniku. Jak již bylo uvedeno, odvozuje chirofonetika formy tahů od proudů vzduchu a jejich matamorfóz: proti tomu eurytmie za své pohyby vděčí Rudolfu Steinerovi, jenž je vyvinul z éterických tvořivých sil řeči.
Kde může chirofonetika pomoci? Dnes se chirofonetika zavádí nejen za účelem navázání řeči, nýbrž i jako léčebná pedagogika. Tak je možné docílit dobrých výsledků v případech autizmu, epilepsie a cerebrálních pohybových poruch. Právě tak nachází použití v normální pedagogice při nespavosti, úzkostech, poruchách chování, slabosti v učení atd. U dospělých se chirofonetika užívá při ztrátě řeči po poškození mozku. Některé zkušenosti najdou uplatnění při různých indikacích všeobecné medicíny ve spolupráci s lékaři.
Bližší informace o Kurzech Mezinárodní školy chirofonetiky obdržíte na adrese: Ing. Karel Samec, Dr. M. Horákové 1650, 397 01 Písek, telefon 0362/212817