Proč náš zrak slábne?


Není to jen naše zdání - vidíme čím dál hůř. Nikoliv pouze tím, jak nám jedincům přibývají léta a klesá zraková ostrost, ale hůře vidí celé lidstvo

Zhoršování zraku se týká celé populace. Kromě dioptrických vad (krátkozrakost, dalekozrakost či astigmatizmus) nás mohou potkat různé oční choroby.

Krátkozrakost je dost frekventovaná vada, která se projevuje tím, že blízké objekty vidí krátkozraký dobře a bez problémů, ale špatně vidí do dálky. Příčiny bývají především dědičné, na krátkozrakosti se může podílet i nadměrná zátěž očí v dospívání.

Dalekozrakost je vrozená vada. Projevuje se tím, že dalekozraký vidí dobře vzdálené objekty, ale má problém zaostňt na bližší předměty. To se nejčastěji projevuje při čtení.

Astigmatizmus se projevuje zkresleným nebo zamlženým obrazem na libovolnou vzdálenost. Pozorovaný předmět se nezobrazuje ostře. Známkou slabého astigmatizmu mohou být i při celkem ostrém vidění bolesti hlavy, únava nebo podráždění očí.

Syndrom suchého oka. To je stav, při kterém je snížené množství slz, nebo jsou slzy méně kvalitní. Příčin je mnoho. Je to snížená výkonnost slzných žlázek či jejich zánik v důsledku chorob (např. autoimunních onemocněni), užívání některých léků (mj. antialergik), či hormonální stav. Poměrně často se toto onemocnění vyskytuje u žen po menopauze. Potíže začínají nenápadně, ale postupem času se zhoršují. Nejčastěji si pacienti začnou stěžovat na pálení v oku, pocit cizího tělesa (písku), někdy svěděni, v pokročilejších stadiích i na bolest a výraznou světloplachost. Prašné, zakouřené či klimatizované prostředí potíže zhoršuje. Velmi málo příčin syndromu suchého oka lze odstranit. Základem léčby je proto nahrazení přirozených slz umělými. U mírných potíží se aplikují 4-5x denně přípravky, jichž je v lékárnách k dispozici celá řada. Dále přichází v úvahu léčba chirurgická (uzávěr slzných bodů), případně lokální podání cyklosporinových či antibiotických očních kapek. Bez léčby se syndrom suchého oka může rozvinout v extrémním případě v celkový zánět a končit ztrátou oka.

Presbyopie - tzv. stařecká vetchozrakost přichází již kolem 40. roku. Mechanizmem vzniku je zhoršující se schopnost zaostřit do Je to způsobeno povolením tzv. závěsného aparátu čočky, který při správné funkci ve spolupráci s tzv. ciliárními svaly mění vyklenutí čočky. Neblahým důsledkem presbyopie bylo nošení brýlí nablízko, případně jejich střídání s brýlemi k vidění na dálku, eventuálně jejich kombinací - tedy bifokálními skly. Presbyopii nelze odstranit laserem tak jako ostatní vady vizu. V současnosti se objevují teorie, které zčásti mění pohled na vetchozrakost a které mohou znamenat, že si i s presbyopií v budoucnosti oční chirurgové poradí.

Glaukom (zelený zákal), v celosvětovém měřítku se glaukomy podílejí 13 % na vzniku slepoty. Přibližně 1,5 až 2 % populace starší než 40 let má glaukomové poškození zrakového nervu spojené s postupnou ztrátou vidění. Výskyt stoupá s přibývajícím věkem až na 3,5 % u osob ve věku 70 až 75 let. Rozlišujeme několik typů glaukomů a některé z nich mohou postihnout i mladší generaci. Společným mechanizmem vzniku potíží téměř u všech typů glaukomů je zvýšení nitroočního tlaku (uvnitř bulbu), který bývá zpravidla způsobený překážkou (blokádou) odtoku nítrooční tekutiny (nitroočního moku), případně zvýšenou produkcí této tekutiny. Zvýšený nitrooční tlak poškozuje nervové buňky sítnice i výstup zrakového nervu, po určité kratší či delší době trvání onemocnění dochází (bez léčby) k trvalému oslepnutí. Je proto důležité podchytit počínající glaukom včas. Přitom glaukom dnes již patří k léčitelným chorobám. Zradou je, že počátky onemocnění bývají zcela bez příznaků. Nic nebolí, může se mírně a postupně horšit periferní vidění, čehož si postižený zpravidla nevšimne. "Štěstím" v neštěstí je, když na sebe glaukom upozorní záchvatem s bolestmi hlavy, dvojitým viděním, dramatickým zhoršením vidění. Pak jde o velmi akutní stav vyžadující okamžitý zásah odborníka. Jestliže po záchvatu nebudou zjištěna trvalá poškození očních struktur, lze předpokládat, že glaukom bude dobře léčebně ovlivnitelný. Měli bychom si všímat i drobných příznaků (horší vidění při slabším osvětlení, potíže při čtení, pocit zrakového diskomfortu), které by nás včas měly přivést k očnímu lékaři. (Každý člověk nad 40 let by alespoň jedenkrát do roka měl navštívit očního lékaře.) Léčba je možná a většinou úspěšná. Mohou se podávat oční kapky, celková terapie se řeší tabletami. Značný pokrok do léčby glaukomů přinesl laser (několika typů) a v mnoha případech je vhodná léčba chirurgická.

Katarakta (šedý zákal) je poměrně časté onemocnění oční čočky, v níž dochází k chemickým a fyzikálním změnám vedoucím k jejímu bělavému zakalení a zhoršení zraku, případně k postupnému oslepnutí. Podílí se tu genetické vlivy současně s vlivy z prostředí. Může vzniknout po delší době i jako následek úrazu. Onemocnění zhoršuje cukrovka. Obvykle je katarakta onemocněním vyššího věku, ale známe i vrozená onemocnění. V dospělosti začíná onemocnění zhoršeným viděním, pozorováním světelných kruhů kolem světelných zdrojů, posupně "šednoucím" světem a ztrácením zraku. Medikamentózní léčba není příliš úspěšná. Obvykle odborníci vyčkávají do určitého stadia, kdy je čočka vyjmuta a případně nahrazena buď čočkou od dárce či čočkou umělou.

Marta Šimůnková a Markéta Vavřinová


Copyright © 2005 - SONS ČR