Nedávno publikované informace Světové zdravotnické organizace označují alkohol za jednou z hlavních příčin zdravotního postižení v celosvětovém měřítku. Podle zveřejněných odhadů bylo v roce 1990 na alkoholu závislých 62 milionů osob, z nichž téměř 7 milionů pocházelo ze střední a východní Evropy a z nových nezávislých států vzniklých na území bývalého Sovětského svazu. Odborníci odhadují, že alkohol je zodpovědný za 5 - 10 procent všech onemocnění a každoročně způsobuje ve světě smrt asi 2 milionů osob.
Nejnižší spotřeba alkoholu je udávána v nízkopříjmové Asii, na Středním východě a v severní Africe. Na druhé straně je celosvětově udávána nejvyšší spotřeba alkoholu v regionu střední a východní Evropy a v nových nezávislých státech vzniklých z bývalého Sovětského svazu. Nyní zde navíc dochází k novému a velmi znepokojivému jevu - narůstá konzumace alkoholu u žen, mládeže a dětí, a to zejména v České republice. S odhadovanou spotřebou 15 litrů čistého alkoholu na osobu za rok má ve světě jedno z prvenství Rusko - a 25 procent tohoto alkoholu je vysoce toxický, kontaminovaný alkohol, který nebyl vyroben pro účely konzumace. Spotřeba na hlavu je odhadována na 13,5 litru ve Francii, 9 - 12 litrů v Estonsku, 10 litrů (a vzestupný trend) v České republice a 7,2 litru ve Spojených státech.
Zdravotní dopady požívání alkoholu závisí obecně na výši dávky. "Flámy" nebo pití velkého množství alkoholu během krátkého období zvyšují zdá se riziko cévních mozkových příhod a jsou často dávány do souvislosti s počtem dopravních nehod a počtem případů otravy alkoholem. Policejní statistiky prokazují v Rusku vliv nadměrného požívání alkoholu v 50 - 60 procentech násilných úmrtí (včetně fatálních dopravních nehod), totéž platí pro jednu z každých šesti dopravních nehod v Maďarsku a 30 - 80 procent vražd (zabití) a sebevražd v Maďarsku, Polsku a Rusku. Smrt v důsledku akutní otravy alkoholem se obecně vyskytuje výjimečně. Ale v Rusku a Estonsku vzrostl počet úmrtí na akutní otravu alkoholem mezi lety 1989 a 1993 tři až pětkrát. Celkově je to téměř 30 000 mrtvých v Rusku ve srovnání s 200 - 400 úmrtími z těchto příčin ve Spojených státech a 1 500 - 2 000 případy v Polsku.
I když epidemiologické studie obvykle uvádějí, že požívání malého množství alkoholu má na zdraví i určité pozitivní účinky, odborníci nedoporučují pití alkoholu osobám, které obvykle abstinují, neboť alkohol může vést ke vzniku závislosti. Nejobecnějším modelem požívání alkoholu ve střední a východní Evropě a zemích bývalého Sovětského svazu je dlouhodobé nadměrné pití alkoholu a právě tento návyk je uváděn jako příčina vysokého výskytu alkoholismu. Nadměrné požívání alkoholu je spojeno se zvýšenou mortalitou. Ruský demograf A. Nemstov odhaduje, že každý další spotřebovaný litr alkoholu nad osm litrů na osobu a rok snižuje průměrnou délku života o 9,5 měsíců u mužů a o 4 měsíce u žen. Obecná nemocnost mezi alkoholiky je dvakrát vyšší než u ostatních osob, protože nadměrné požívání alkoholu má řadu vedlejších účinků. Dlouhodobé silné pití může poškozovat játra, zažívací trakt, centrální nervový systém a vaskulární systém. Mimo jiné snižuje chuť k jídlu, ovlivňuje absorpci výživných látek, způsobuje záněty žaludku (gastritidy) a vznik vředové choroby. Onemocnění jater, zvláště pokud je přítomna cirhóza, je hlavní příčinou smrti mezi alkoholiky a toto onemocnění může vyvolat dokonce i mírná spotřeba alkoholu. Alkohol je ve stále větší míře spojován s vysokým rizikem rakoviny prsu a střeva a je hlavním rizikovým faktorem pro rakovinu ústní dutiny, zvláště v kombinaci s kouřením. Navíc je dlouhodobé požívání alkoholu spojeno s vysokým krevním tlakem. Nadměrné pití také přináší zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění, i když požívání malého množství alkoholu je obecně spojené se sníženým rizikem tohoto onemocnění.
Výroba alkoholu a jeho prodej vzrůstá ve většině oblastí světa, nikoliv však ve všech. Z regionů se vzrůstající spotřebou alkoholu došlo k nejdramatičtějším změnám ve střední a východní Evropě. Během období komunismu kontrolovala ústřední vláda veškerou produkci a prodej alkoholu v regionu. Tento přístup k regulaci spotřeby alkoholu se ale netěšil obecné podpoře a obvykle vedl ve zvýšené míře k ilegální výrobě alkoholu. Privátní prodej alkoholu u stánků byl často doplňován individuálním prodejem alkoholu v láhvích (obvykle destilátů) a to zejména na nádražích a v dalších veřejných prostorách. Takovéto aktivity, nejčastěji provozované staršími ženami, sloužily k doplnění příjmu, neboť dávky státní podpory byly významně zredukovány. V obou případech - v rámci systému stánků i individuálního prodeje - byl obchod v mnoha případech kontrolován kriminálními živly. Tento naprostý rozklad politiky státu týkající se alkoholu a vznik neregulovaného systému prodeje se neobešel bez následků. I když se validita statistických údajů o spotřebě alkoholu v jednotlivých zemích regionu liší, odborníci mají silný důvod věřit, že v současné době patří množství spotřebovaného alkoholu právě v této oblasti zřejmě k nejvyšším. Záměry politiky v oblasti regulace spotřeby alkoholu ve střední a východní Evropě zcela zanikly v rámci ekonomiky volného trhu. Zavedení nových metod a prosazení již existujících zákonů je často obtížné a nejisté. Státní regulace týkající se výroby alkoholu, jeho distribuce a prodeje není efektivní. Úsilí o obnovení státního monopolu v oblasti maloobchodního prodeje je většinou vedeno snahou o zvýšení státních příjmů, spíše než obavami o zdraví a prospěch populace, i když je velmi dobře znám vztah mezi zvýšenou spotřebou alkoholu a zhoršením zdravotního stavu obyvatelstva. Výzkumy také ukazují, že otevřená distribuce alkoholu znamená nepochybně vyšší úroveň jeho spotřeby. Současný systém distribuce alkoholu vyžaduje urgentní intervenci. Bylo by žádoucí podniknout přinejmenším následující tři opatření:
1. Přísná kontrola alkoholu ze strany státu, včetně zdanění.
2. Upozornění na nebezpečí spojená se zvýšenou konzumací alkoholu.
3. Větší dostupnost léčby alkoholové závislosti.