Po všeobecně již známých projektech v základních školách Obecné + Občanské škole a Základní škole se objevuje nový směr tzv. otevřené vyučování. Učí se podle něj i žáci paní učitelky Zdenky Gemrotové v základní škole v Petrovicích u Karviné. Žáky této třídy jsou i Michal a Petr, oba se potýkají s autismem.
- Z hlediska obsahu se žáci neučí ničemu jinému než v tradiční škole. Poznatky se však více spojují, integrují. Čtení, psaní, počítání - to vše je propojováno se znalostmi o přírodě a společnosti a s praktickými dovednostmi. Mizí obvyklé hranice mezi tradičními školními předměty a zaniká i tradiční rozvrh hodin.
- Některé věci se žáci učí obvyklým způsobem - vyučující vysvětluje, předvádí, vede k postupům a dovednostem. K důkladnému pochopení a zažití určité látky se dává velký prostor samostatné práci. Zde se role vyučujícího oproti tradičnímu pojetí mění. Žáci mají vždy na týden připravené své plány s určitými úkoly a podle nich ve vymezeném čase pracují. Pro tuto dobu nazvanou volná práce musí být k dispozici dostatek pracovních materiálů. Vyučující kontroluje učení žáků, neřídí však každý jejich krok, neboť je jim poskytnuta velká samostatnost.
- Zvláštní důraz se klade na rozvoj komunikativních dovedností, sociálních vztahů a vytváření třídního společenství. Přitom žáci poznávají základní mravní hodnoty a principy, na nichž spočívá demokratická společnost a učí se podle nich jednat.
- Pro nové formy práce je upravena učebna, která nemůže mít klasické uspořádání.
l. Úprava třídy. Změna formy vyučování vyžaduje podstatnou změnu uspořádání školní třídy, která umožní:
- zohlednit rozdílné učební styly žáků,
- neustále probouzet zájem žáků o nové věci,
- vnitřně motivovat k práci,
- podporovat samostatnost a samostatnou činnost žáků.
Celkový prostor třídy se stává učebním prostorem. V základním vybavení třídy musí být:
- skříně nebo regály na pořadače, pomůcky, časopisy, didaktické hry, kazety apod. Používají se zakoupené materiály i pomůcky vlastnoručně vyrobené - různé kartotéky, přehledy příkladů aj.,
- regál, kde bude mít každé dítě svou vlastní krabici na věci, které si může nechávat ve škole,
- místo na běžný spotřební materiál (lepidlo, pastelky, papíry aj.), který děti využívají při různých činnostech,
- třídní knihovna, kde jsou knihy využívané při vyučování i knihy, které si děti mohou půjčovat domů,
- k dalšímu vybavení může patřit psací stroj, kazetový radiomagnetofon, diaprojektor.
Vnitřní prostor třídy je možné rozčlenit, to znamená nestavět nábytek jen k obvodovým stěnám. Uspořádání veškerých pomůcek musí být přehledné, aby se žáci v množství materiálu snadno vyznali. Vymezíme "učební zóny" - například pro český jazyk, matematiku, učení o okolním světě, hudební výchovu apod. Materiály uložíme v šanonech (pořadačích) nebo v odkládacích koších. Zvláštní místo mají týdenní plány žáků. Můžeme využít i okenní parapety. Ve třídě také vymezíme prostor k odpočinku. Zpravidla je to jeden z rohů, kde se umístí pohovka. Takové místo může být pro děti "únikovým prostorem" kde mohou relaxovat. Využívá se i ke společnému čtení nebo povídání, rovněž k vážným rozhovorům, plánování apod. Stěny třídy využijeme k vyvěšování plakátů a všeho, co si zaslouží pozornost, co napomáhá učení. Uspořádání stolků musí podporovat vzájemnou komunikaci. Učení probíhá lépe při společné práci než v konkurenčním prostředí. Výchozí členění prostoru je takové, že jsou vždy postavené stolky k sobě a vznikne základní skupina pro práci. Musíme počítat s proměnným uspořádáním, například aby bylo možné upravit prostor pro individuální nebo frontální práci.
2. Nové činnosti a jejich rozvrh. Běžně používaný rozvrh hodin je až příliš spjat s rozvržením doby na úseky 45 minut - vyučovací hodiny. Pro otevřené vyučování je stanoven rozvrh činností, v němž jsou uvedeny činnosti, jak po sobě následují.
3. Volná práce - při OTEVŘENÉM VYUČOVÁNÍ se samostatné práci žáků poskytuje mnohem víc času. V týdenním rozvrhu činnosti je tato doba označená jako volná práce. Žáci plní především úkoly vyplývající z jejich týdenních plánů.
4. Žákovské týdenní plány. Týdenní plán práce je seznam úkolů, které má žák plnit. Týdenní plán připravuje učitel, je programem pro volnou práci žáků. Týdenní plán obdrží každý žák v písemné formě. Týdenní plán umožňuje žákům využít jejich zájem k soustředěné práci, stát se více nezávislým na učiteli, využít nabídku spolupráce se spolužáky. Splněné úkoly může žák kontrolovat sám nebo ve spolupráci s ostatními.
5. Hodnocení. Klasifikace se při OTEVŘENÉM VYUČOVÁNÍ nahrazuje kvalitativním hodnocením, tzv. "širším slovním hodnocením". Chyby žáka je třeba v procesu učení využívat, ne trestat. Slovní hodnocení odpovídá humanistickému pojetí vyučování. Má diagnostický charakter, kromě ocenění žáka, jeho kladů a záporů, musí navrhovat i další postup v učení.
6. Třídní společenství. Výchova k mezilidským vztahům, k vzájemného soužití, spolupráci a výchova k jednání v demokratické společnosti má v OTEVŘENÉM VYUČOVÁNÍ mnoho forem. Samostatnost, odpovědnost a spolupráce se rozvíjejí při plnění úkolů služeb, které se určují pro některé pravidelně se opakující činnosti. Třídní žákovská rada shromažďuje připomínky a podněty žáků, může připravit mimoškolní akci apod.
7. Spolupráce s rodiči. Vzdělávání je třeba chápat jako společně sdílenou odpovědnost žáků, učitelů i rodičů. Rodiče seznámíme se všemi záměry školy a podle okolností respektujeme jejich názory. V OTEVŘENÉM VYUČOVÁNÍ rodiče sehrávají aktivní roli. Přepokládá se i jejich přímá spolupráce při vyučování.
1. Kruh. Komunikativní dovednosti se učí a procvičují v rozhovoru žáků s učitelem i žáků navzájem. Specifickou formou je rozhovor v kruhu (kruhové uspořádání židliček, sezení na zemi v kruhu, sezení kolem stolu apod.). Tuto formu můžeme podle potřeby kdykoli zařadit.
2. Český jazyk a literatura (kurz). V týdenním rozvrhu činností jsou pro kurz ČJL vymezeny tři bloky po 35minutách. Tato doba je určena k výkladu základních témat a předání potřebných informací. Znalosti a dovednosti je třeba procvičovat při vyjadřování, což je z větší části přesunuto do integrované výuky a do volné práce.
3. Matematika (kurz). Základní metody matematického řešení určitých problémů (příkladů) žák poznává - objevuje v kurzu matematiky, pro nějž jsou vymezeny týdně dva bloky po 35 minutách. Procvičování na konkrétních příkladech, v různých situacích a s různými pomůckami je zařazeno do integrované výuky a do volné práce.
4. Náš svět (integrovaná výuka). Současné požadavky preferují spíše celostní chápání světa a tomu odpovídající způsob vzdělávání. Každý den je zařazen vyučovací celek v délce 45 minut, nazvaný "náš svět". Probírají se témata, která se vztahují ke známým věcem a k životnímu okolí dětí. Obsahový základ tvoří tradiční učivo prvouky. Při integrované výuce se mohou uplatňovat i prvky dramatické výchovy, uplatní se i prvky hudební, výtvarné, pracovní výchovy apod. Některá témata lze pojmout jako projekt.
5. Volná práce. Pro volnou práci je každý den vymezena doba cca 40 minut na začátku druhého dopoledního bloku. V této době řeší žáci různé typy úkolů. Úkoly jsou vypsány v týdenním plánu, který každý žák obdrží. Tím je umožněn výběr úkolů i volba samostatného tempa.
6. Výtvarná výchova. Pro výtvarnou výchovu je týdně vyčleněno 45 minut. Tato doba by měla být věnována nácviku určitých výtvarných technik a základním výtvarným dovednostem. Výtvarné dovednosti se využívají a rozvíjejí i mimo tuto dobu v integrované výuce a při volné práci žáků.
7. Hudební výchova. Pro hudební výchovu je vyčleněno v rozvrhu činností 30 minut v pátek před závěrem vyučování. Hudební aktivity prolínají prací během celého týdne.
8. Tělesná výchova. Tělesná výchova je součástí oblasti výchovy ke zdravému životnímu stylu. V týdenním rozvrhu činností je pro ni vymezeno dvakrát 45 minut. Celým vyučováním prolíná rekreační program (pohybové a relaxační aktivity).
9. Pracovní společenství. Dvě hodiny týdně jsou určeny pro různé pracovní činnosti. Záleží na podmínkách školy, na roční době, na počasí i na dalších okolnostech, jaký obsah pro činnost v pracovním společenství zvolíme.
10. Plánování práce je zařazeno v pondělí v délce 20 minut. Žáci se seznámí se svým týdenním plánem a s úkoly, které pro ně z plánu vyplývají.
11. Přesnídávka. V rozvrhu činností je přesnídávce vymezeno každý den 10 minut po přestávce. To znamená, že se všechny děti zklidní, sednou si, připraví si jídlo a v klidu jedí. Učitelka (učitel) může dětem číst oblíbenou knížku (např. pohádku).
12. Přestávka. Protože je OTEVŘENÉ VYUČOVÁNÍ založeno na vnitřní motivaci žáků k učebním činnostem, uvolňuje se tradiční schéma vyučovací hodiny i celého vyučování. Děti mají možnost jít podle potřeby na záchod, jít se napít apod. V prvním bloku dopoledního vyučování není stanovena přestávka v tradičním pojetí. Podle potřeby je možné zařadit relaxaci, vyvětrat učebnu apod. Přestávka k celkové relaxaci a odpočinku a uvolnění i k tělovýchovným aktivitám trvá 20 minut. Ve druhé části dopoledního vyučování je zařazena kromě pondělí pětiminutová přestávka vždy před tělesnou, resp. hudební nebo výtvarnou výchovou, určená k přípravě žáků i vyučujícího na další práci.
Vzdělávací cíle vyjadřují potřebu žáků, aby vzhledem k jejich možnostem, předpokladům a individuálním zvláštnostem byla kultivována jejich osobnost po stránce rozumové, emocionální i volní, aby se rozvíjela jejich tělesná zdatnost a pohyblivost, aby byli uváděni do základních životních, duchovních a mravních hodnot. Vzdělávací cíle jsou formulovány ve vztahu poznávací, činnostní, kompetenční a hodnotové stránky. V průběhu vzdělávání na prvním stupni se sledují zejména tyto cíle rozvoje žákovy osobnosti:
- vytváření dovednosti soužití s ostatními dětmi i dospělými (komunikace, spolupráce) a dovednosti regulace vlastního chování (sebekázeň, zodpovědnost, samostatnost, samočinnost).
- Vytváření dovednosti vnímat a pozorovat okolní svět a zároveň rozvíjení přesného verbálního a neverbálního vyjadřování.
- Rozvíjení myšlenkových postupů a dovedností, které umožňují další poznávání a vzdělávání. Kmenové učivo stanoví standard vzdělávání. Je rozděleno do šesti oblastí (oborů):
- oblast jazyková (český jazyk a literatura),
- oblast matematiky,
- oblast společenskovědní a přírodovědná,
- oblast estetickovýchovná (hudební aktivity, výtvarné aktivity),
- oblast zdravého životního stylu (pohybové a sportovní aktivity, výchova ke zdraví),
- oblast pracovních činností a technologií.
V každé oblasti jsou vymezeny specifické cíle a okruhy kmenového učiva. Specifické cíle stanoví, co mají vyučující průběžně sledovat. Okruhy kmenového učiva dávají vyučujícím konkrétní odpověď na otázku, čím se mají při práci ve škole zabývat. Výběr může záviset i na učiteli. Výběr kmenového učiva pro určitý ročník je ponechán na tvůrcích vzdělávacího programu. Možná varianta výběru kmenového učiva pro 3. ročník při OTEVŘENÉM VYUČOVÁNÍ vyplývá z týdenních programů, které si vyučující podle svých zkušeností připraví. (Možné varianty týdenních programů zájemcům poskytnou autoři projektu.)
OTEVŘENÉ VYUČOVÁNÍ je novým způsobem školního vzdělávání. Vývoj pedagogického myšlení a jeho aplikace v běžné školní práci směřuje v průběhu posledních třicet let k otevřeným formám školní práce. Dříve či později se OTEVŘENÉ VYUČOVÁNÍ rozšíří i u nás. K tomu chce předložený projekt přispět.
Autoři projektu (mgr. Jana Doležalová, doc. PhDr. Marta Faberová,CSc., mgr. Irena Hlavatá, PhDr. Iva Jedličková,CSc., prof. PhDr. Antonín Smrčka, PhDr. Pavel Vacek a PhDr. Vladimír Václavík (nositel projektu) nabízejí pomoc učitelkám, učitelům i vedoucím pracovníkům škol, kteří by měli zájem otevřené vyučování realizovat.
Kontaktní adresa: PhDr. Vladimír Václavík, Vysoká škola pedagogická, V. Nejedlého 573, 500 03 Hradec Králové, tel.: 049/5061177, e-mail: vladimir.vaclavik @ vsp.cz