1. Historie
2. Speciální úprava pro potřeby těžce zrakově postižených
3. Způsoby odstraňování informační bariéry nevidomých v oblasti čtení, psaní a vzdělávání
4. Definice kompenzační pomůcky pro těžce zrakově postižené uživatele
5. Členění náročných kompenzačních pomůcek

      1. Historie

• před rokem 1990: první snahy o zpřístupnění informatiky těžce zrakově postiženým (existoval státní program školení zrakově postižených v programování, několik programátorů se v tomto oboru uplatnilo, existovaly i první pokusy o zpřístupnění počítačů
  
  
• rok 1991: dovoz prvního PC zařízení pro nevidomé Eureka A4 - v té době jediná kompenzační pomůcka pro zmírnění negativních důsledků informační bariéry nevidomých.
  
  
• rok 1992: zahájení provozu Digitalizačního střediska České unie nevidomých a slabozrakých jako moderní služby - převod tištěného textu do digitální podoby pro použití na Eurekách.
  
  
• rok 1993: založení a provozování modemové centrály BBS Braillnet pro uchovávání digitalizovaných textů, pro dostupnost těchto textů v knihovnách textů (v digitální podobě), pro možnosti komunikace prostřednictvím elektronické pošty v rámci BBS.
  
  
• rok 1994: mohutný rozvoj hlasových výstupů a zpřístupnění práce na standardních PC pro nevidomé a jinak těžce zrakově postižené vrcholí, vedle služby digitalizace začínají první kurzy ovládání PC v prostředí MS DOS s úpravami pro nevidomé a těžce slabozraké.
  
  
• rok 1995: prosazení PC jako kompenzační pomůcky pro nevidomé, zaškolování s obsluhou PC jako služba pro klienty v několika městech v naší republice, testování pomůcek a spolupráce s firmami vytvářející speciální programy a kompletující PC se speciálními úpravami, první pokusy o zpřístupnění Windows pro nevidomé.
  
  
• rok 1996: zahájení provozu internetového serveru BraillNet plus; první pokusy o zpřístupnění Internetu pro nevidomé uživatele, rozvoj školících středisek až na dnešních 11.
  
  
• rok 1997: nebývalý rozvoj Knihovny digitalizovaných textů, která je zpřístupněna i internetu prostřednictvím FTP. Rozvoj umožněn získáváním textů knih přímo od nakladatele v digitální podobě díky počítačové sazbě. Windows a Internet přestávají být tabu pro nevidomé. Naše zkušenosti nabízíme i jinak zdravotně postiženým, iniciativa Internet pro zdravotně postižené - dohoda s několika celorepublikovými poskytovateli internetového připojení na zvláštní sociální cenu pro těžce zdravotně postižené.
  
  
• rok 1998: začíná se pracovat na Metodice školení v obsluze PC bez kontroly zraku. Vzniká nový pracovní speciální obor - Instruktor výuky obsluhy PC pro zrakově postižené, kromě připojování uživatelů - jednotlivců z řad těžce zdravotně postižených vytváříme www stránky pro neziskové organizace zdravotně postižených.
  
  
• rok 1999: školení v obsluze PC pro zrakově postižené dosahuje profesionální úrovně, instruktoři skládají zkoušky, kurzy obsluhy PC pro zrakově postižené jsou akreditovány, rodí se základ možného Informačního systému pro zdravotně postižené - jako vyššího stupně využití Internetu zdravotně postiženými.
  
  
• rok 2000: školení v obsluze PC pro zrakově postižené jako celostátní projekt nenalézá podporu a končí (není dále rozvíjen), SONS zakládá několik regionálních obecně prospěšných společností, které alespoň v některých regionech pokračují v činnosti (záběr společností je širší - stávají se krajskými centry služeb pro nevidomé).
  
  
• rok 2001: Projekt Blind Friendly Web
  
  

      2. Speciální úprava pro potřeby těžce zrakově postižených

• hlasový výstup - zpřístupnění práce s osobním počítačem pro nevidomé
  • hardware: zvuková karta a reproduktory, případně sluchátka
  • software: odečítač obrazovky + hlasová syntéza
    
    
• hmatový výstup - zpřístupnění práce s osobním počítačem pro nevidomé
  • hardware: speciální hmatový zobrazovač řádku obrazovky (nebo jeho části) ve slepeckém písmu
  • software: speciální programové vybavení - ovladače (tuto funkci plní odečítače obrazovky)
    
    
• zvětšovací program - zpřístupnění práce s osobním počítačem pro slabozraké
  • softwarová lupa: speciální program pro zvětšení obrazu, nastavení barev a kontrastu a ovládání pomocí různých módů zobrazení
    vhodný větší monitor (nejméně 19")
    
    
• zvětšovací program - zpřístupnění práce s tištěným textem pro slabozraké
  • skenerová lupa - speciální program na zvětšení tištěné předlohy snímané skenerem s možností maximálního zvětšení, volbou režimu zobrazení a dalšími funkcemi.
    nezbytný je skener
    
    
• OCR programy - zpřístupnění práce s tištěným textem pro nevidomé
  • OCR (Optical Character Recognition) je komerční program určen pro optické rozpoznání tištěného textu (převod do digitální podoby, kterou jsou schopny zpřístupnit výše uvedené programy
    nezbytný je skener
    
    

      V případě uživatelů se zbytky zraku nebo prakticky nevidomých dochází ke kombinaci obou způsobů zpřístupnění práce s PC.

• Základní požadavky na programy zpřístupňující práci nevidomýmch a slabozrakým uživatelům PC
  • práce se systémem a s některými standardními programy dodávanými se systémem
  • práce s textovým editorem
  • práce s programovým vybavením pro skenování běžně tištěných textových informací

• editace textu - nejen pořizování textu jako u běžného kancelářského stroje, ale i jeho prohlížení, možnost obměny (rušení částí textu, vpisování textu), od konceptu až po finální podobu
  
  
• čtení běžně tištěných knih - samostatně bez cizí pomoci
  
  
• Internet
  • informace na dosah (noviny, celorepublikový telefonní seznam, jízdní řády, informace …)
  • Komunikace v digitální podobě (elektronická pošta, výměna dat v digitální podobě)
  • Knihovna digitalizovaných textů (pro nevidomé)

Náročné elektronické kompenzační pomůcky (NEKP) dělíme na dvě základní skupiny:

• autonomní
• přídavné

Autonomní náročné kompenzační pomůcky jsou samostatné NEKP, které si TZP uživatelé pořizují obvykle jako první, jejich základem je celý osobní počítač (stolní nebo přenosná verze) - vlastní základní jednotka, monitor (pro slabozraké a uživatele se zbytky zraku obvykle větší), klávesnice a další standardní součásti (myš) a specifická výbava pro TZP (skener, zvuková karta, aktivní reproduktory či sluchátka, hmatový display). Pomůcka je dále vybavena standardním a především specifickým softwarem.

Jedná se o tyto položky přílohy č. 4 bod III Vyhlášky č. 182/91 Sb ve znění pozdějších úprav č. 206/95:

• Digitální čtecí přístroj pro nevidomé s hlasovým výstupem (položka č. 5)
  • Hardware: osobní počítač (zvuková karta a reproduktory, případně sluchátka nutnostíú, skener
  • Software: program hlasové syntézy + odečítač, OCR program, MS Office, další vhodné standardní aplikace včetně operačního systému, vše zpřístupněné hlasovým výstupem (antivirový program, vhodný zálohovací systém a další vhodné programy).
    
    
• Digitální zvětšovací lupa pro slabozraké (položka č. 7)
  • Hardware: osobní počítač, skener, větší monitor (nejméně 19")
  • Software: softwarová lupa (program pro zvětšení obrazu), skenerová lupa (program pro práci s naskenovanou předlohou), MS Office, další vhodné standardní aplikace včetně operačního systému, vše zpřístupněné hlasovým výstupem (antivirový program, vhodný zálohovací systém a další vhodné programy).
    
    
• Digitální zvětšovací lupa pro uživatele se zbytky zraku a prakticky nevidomé s podporou hlasového výstupu (položka č. 7)
  • o Hardware: osobní počítač (zvuková karta a reproduktory, případně sluchátka nutností), skener, větší monitor (nejméně 19")
  • Software: : softwarová lupa s hlasovou podporou nebo hlasový výstup, skenerová lupa nebo OCR program, MS Office, další vhodné standardní aplikace včetně operačního systému, vše zpřístupněné hlasovým výstupem (antivirový program, vhodný zálohovací systém a další vhodné programy).
    
    
• Elektronický zápisník s hlasovým nebo hmatovým výstupem pro nevidomé (položka č. 13)
  • Typ A: speciální zařízení konstruované pro potřeby nevidomých uživatelů, obvykle velmi uživatelsky přívětivá a vhodná pro široké spektrum uživatelů, např. Aria, Gin, PAC Mate.
  • Typ B: notebook jako zápisník pro pokročilé studenty (vysokoškoláky nebo studenty začleněné do integrované výuky na běžných typech středních škol), nebo duševně pracující (právníky, překladatele, manažery) s hlasovým výstupem nebo zvětšovacím softwarem, případně i ve spojení s hmatovým displejem, pokud jeho profese vylučuje použití hlasového výstupu. Hlavní předností tohoto zařízení je přenosnost a přitom profesionální výbava.

• Čtecí přístroj pro nevidomé s hmatovým výstupem (položka č. 4):
  • První typ pomůcky, u nás dříve využívaný, nemá základ ve výpočetní technice a je ryze optickou pomůckou. Jedná se o tzv. Optacon, jehož princip spočívá v převodu grafické podoby běžného tištěného textu do reliéfní hmatové podoby. Jeho výhodou je možnost přečíst si téměř vše, nevýhodou je nesmírná náročnost tohoto způsobu čtení. Tato pomůcka se již nedodává.
  • Druhý typ pomůcky je hmatový displej neboli tzv. braillský řádek. Jedná se o speciální zařízení - jednořádkový hmatový zobrazovač, který se připojuje k základní NEKP a nevidomému uživateli zobrazuje jeden řádek nebo jeho část na obrazovce v Braillově písmu. K tomuto zařízení je dodáváno i speciální programové vybavení - ovladač v prostředí MS DOS. Ovladač pro prostředí Windows je nutné zakoupit samostatně. Funkci těchto ovladačů plní odečítače obrazovky. Základem obsluhy této pomůcky je aktivní znalost slepeckého bodového písma. Výuka obsluhy této pomůcky probíhá současně s výukou daného prostředí, které je tímto zařízením zpřístupněno, nebo až poté, kdy účastník kurzu umí dané prostředí ovládat pomocí jiného alternativního výstupu pro nevidomé (hlasový výstup). Vyžaduje zaškolení.
    
    
• Adaptér hlasového syntetizátoru (položka č. 8)
  • Hardware: zvuková karta a reproduktory, případně sluchátka
  • Software: program hlasové syntézy + odečítač
    Jedná se o přídavné zařízení k základním NEKP. Komponenty adaptéru se volí podle dosavadní vybavenosti základní NEKP. U digitálních čtecích přístrojů pro nevidomé (položka č. 5),se jedná o nové typy adaptérů, digitální zvětšovacích lupy se vybavují touto přídavnou NEKP při zhoršení zrakového stavu klienta. Vyžaduje zaškolení.
    
    
• Programové vybavení pro digitální zpracování obrazu (položka č. 9)
  • Jedná se o programové vybavení, které zrakově postižený uživatel potřebuje pro svou práci a nebylo možné jej dodat se základní náročnou kompenzační pomůckou. Umožní TZP uživatelům zpracovávat informace kvalitnějším nebo novým způsobem, který přináší nové možnosti pomůcky. Může se jednat o nové verze dosavadního programového vybavení a nebo o nové programové vybavení, které uživatel nezbytně potřebuje a tato potřeba se projevila v době, kdy již vlastnil základní NEKP. Vyžaduje zaškolení.
    
    
• Tiskárna reliéfních znaků pro nevidomé (položka č. 10)
  • Jedná se o speciální tiskárny, které tisknou texty nebo obrázky ve speciální hmatové podobě. Nejznámějším zařízením této kategorie jsou braillské tiskárny, které tisknou text ve slepeckém bodovém písmu. Vyžaduje zaškolení.
    
    
• Jednobarevná tiskárna (položka č. 11)
  • Jedná se o standardní tiskárnu, která umožňuje běžný tisk. Pro těžce zrakově postižené však významně doplňuje sestavu pomůcky tak, že umožňuje zrakově postiženému uživateli samostatně pořizovat dokumenty pro korespondenci, do zaměstnání a nebo pro studium.
    
    
• Zařízení pro přenos digitálních dat (položka č. 12)
  • o Je přídavným zařízením usnadňující uchování, zálohování a přenos digitálních dat.
    V současné době se tato přídavná pomůcka příliš nevyužívá.